K napsání tohoto tématu mě nedávno inspiroval jeden tatínek, který se mě u porodu zeptal: ,,A paní doktorko manuál na to naše miminko dostaneme?"

A já jsem se smíchem odpověděla, že žádný takový manuál není. Potom se mi to nějak rozleželo v hlavě a já jsem si řekla, že by takový manuál vůbec nebyl špatný. A jelikož mám všechny zkušenosti opravdu čerstvé, tak jsem se rozhodla, že něco takového jako manuál vytvořím :-)

Na začátek upozorňuji, že pro mě bylo všechno stoprocentně nové. Žádné zkušenosti s dětmi jsem neměla. Ano opravdu mě to minulo. Nikdy jsem nehlídala dítě, nepřebalovala a v podstatě ani nechovala…nějak se mi to vyhýbalo a mě to nevadilo. A jestli si myslíte, že jsem posbírala nějaké zkušenosti s miminky díky svému povolání, tak vás musím vyvést z omylu. Jako porodník dítě porodíte a předáte pediatrovi nebo dětské sestřičce a tím kontakt porodník – miminko končí. Takže jsem se všechno musela naučit, poznat a vyzkoušet. Na některé věci jsem přišla sama a některé jsem musela konfrontovat s odbornou literaturou. Každopádně v následujících několika bodech se s vámi podělím o mé praktické poznatky. 

1. Miminka někdy nevoní, někdy dokonce i smrdí – pravdou je, že vykoupané miminko je nádherné voňavé a prostě celé takové ňuchňací… ale pokakané miminko smrdí a smrdí opravdu hodně. Někde jsem četla, že stolice plně kojeného dítěte nezapáchá. No nevím, ale moje dítě ač plně kojené mělo výkaly srovnatelné s toxickým odpadem. Jednou jsme dokonce museli akutně sjíždět z dálnice a zastavit na přebalení, protože ten zápach, který se linul celým autem se nedal vydržet…to bylo malému tak tři týdny… To, co nacházím v plenkách teď po zavedení masozeleninových příkrmů již nekomentuji… jen podotýkám, že mnohdy s láskou vzpomínám na studentská léta a voňavou pitevnu.

2. Miminko kaká několikrát denně nebo jen jednou týdně. A oboje je správně. Ničeho se nebojte když vám mimčo kaká po každém kojení a sousedce jen jednou týdně… Oboje je v pořádku. Mateřské mléko je plně stravitelné, takže miminko nemusí kakat i několik dnů. Pokud odchází plyny a  miminko nemá vzedmuté bříško, tak je vše v pořádku. Můj Míša byl od začátku kakací miminko…takže klidně i šestkrát denně. Varuji předem miminkovské kakání nejen, že nevoní, ale také se dá velmi těžko vyprat, takže doporučuji mýdlo s jelenem, které na to funguje dokonale…ostatní maminky určitě potvrdí  

3. Miminka jsou roztomilá…dokud nezačnou upouštět plyny jako staří muži po příchodu z hospody… a vůbec neřeší, že jste zrovna na obědě v restauraci :-D

4. Spí jako miminko… No myslela jsem si, že když někdo spinká jako miminko, tak to znamená, že spinká tiše, klidně a roztomile… Pravdou je, že miminka vydávají při spaní různé zvuky. Počínaje chrápáním a pískáním připomínajícím poslední vteřiny před udušením konče. Na vině jsou velmi úzké a měkké dýchací cesty…časem se to pomalu upraví. Já jsem tohle opravdu hodně řešila, protože Míša občas v noci vydával ze spaní děsivé pískavé zvuky, při kterých jsem mívala téměř srdeční zástavu, protože jsem si byla jistá, že nemůže dýchat…ale čas to opravdu spravil a teď v osmi měsících už jen chrápe jako starý chlap :-D Jinak chrápání může způsobovat také zadní rýma a přejedení, kdy se mléko vrací nosem…Na to byl Míša expert, někdy mléko i frkal :-D  Pozor pokud se jedná o chroptění při nádechu, které se je přítomné stále nebo se objevuje hlavně při pláči, tak se může jednat o kongenitální laryngeální stridor. Je to způsobeno tzv. laryngomalacií. Nebojte zní to děsivě, ale není to nic dramatického. Jedná se o opožděný vývoj chrupavek průdušnice. Časem se vše samo upraví.

5. Přebalování =  mistrovský počin. Kroutíte očima a říkáte si, že to je pohoda, že se to malé miminko dá přebalit úplně v klidu ? No dokud je to jen ležící miminko, tak je to opravdu pohoda. Jakmile ale začne období ,,Hurá otáčím se´´ a období ,,Hurá plazím se´´ a ,,Hurá chmatám po všem co mám po ruce´´ tak se situace dramaticky změní.  Přebalení bych přirovnala k pokusům obléknout chobotnici silonky… Dítě položíte na záda a svléknete, rozbalíte plenku a fuj no jo je to tam a je toho hodně, šup chapadlo v plence, chytnete chapadlo, najednou následuje rychlý obrat na bříško, další chapadlo už míří z plenky směrem k puse ,  zkoušíte ho chytit a přetočit zpět na záda, sakra v puse jsou vlhčené ubrousky, jak se tam dostaly? Obrat na plence způsobil kontaminaci genitálií, další chapadlo míří ke genitáliím…Sakra kolik jich má?  Vyndáváte ubrousky z pusy a snažíte se jich pár vytáhnout = chvilka nepozornosti a šup ze zad na bříško, čistá plenka v puse. Jak se tam dostala? Dobrý vše je na dobré cestě, už máte ubrousky v ruce, šup zpět na záda, plenka pryč, pěkně otřít….a už jsou tu ty chapadla zase a snaží se mi vyrvat špinavé ubrousky z ruky, rychle je druhou rukou chytám, chobotnice zahnaná do úzkých se snaží mrskáním celého těla otočit na bříško…bojujeme. Jste-li zkušení, tak umíte jednat rychle a jste schopní efektivně využít každé chvilky, kdy je ten malý hlavonožec v klidu… saháte pro čistou plenku, která je už oslintaná, ale to nevadí, podstrkáváte jí pod zadeček a šup bříško a chapadla nebezpečně blízko špinavé plenky. Tak znova chytnout a otočit…tady se to občas trošku zacyklí a v takovém bludném kruhu  proběhne několik zoufalých otoček na obou stranách :-D A když už se vám konečně povede plenku ukotvit na správném místě, tak si uvědomíte, že vás čekají ještě punčocháče :-D Jelikož je to manuál pro začátečníky, tak alternativy přebalování komplikované čůráním a kakáním v přímém přenosu vynechám :-D  Tady apeluji na všechny rodiče začátečníky, opravdu jsou ty děti neskutečně rychlé, takže pokud přebalujete na přebalovacím pultě, tak  nepouštějte dítě z ruky.  A pozor! To, že včera se ještě otáčet neumělo, neznamená, že to neumí i dnes.

6. Radost z prvního zoubku. Ten úžasný pocit radosti, když na dásničce vašeho miláčka zasvítí první zoubek si opravdu užijte a vězte, že bude trvat jen do chvíle, kdy vás ten malý brouček rafne. A jelikož se klubou další zoubky, tak ten malý bernardýn slintá a kouše vše, co má po ruce…doporučuji drátěné rukavice…Jo a nemyslete si, že koupením kousátka máte vyřešeno, protože všechno je zajímavější než kousátko… Jinak růst zoubků je velmi individuální a každé mimčo to má jinak. Obvykle jsou prvními zoubky dolní řezáky.

7. Až připravíte svou první vařenou mrkvičku, tak se rozhodně nenechte unést pocitem, že vaše dítě je prostě rozený genius a po té lžičce se sápe proto, aby se samo napapalo. Je to blbost a mrkev se ze stěn dostává opravdu velmi špatně. 

8. Není dudlík jako dudlík.  Pro všechny rodiče začátečníky. Nenakupujte si předem dudlíky… Jsou dva základní typy saviček. Buď anatomická, ta je na jedné straně trošku jakoby seseklá, aby se přizpůsobila patru. Nebo fyziologická a ta je na obou stranách stejná. Některé děti chtějí jen určitý typ savičky a jiné odmítají. A jelikož dudlík je mnohdy otázka sta i dvou set korun, tak je dobré nejdříve vyzkoušet, co bude vašemu miláčkovi vyhovovat než nakoupíte dudlíky ve všech možných barvách a pak zjistíte, že vaše dítě chce jiný typ…jako já…. Všeobecně děti lépe přijímají dudlíky fyziologické. 

9. Máte chvílema pocit, že své dítě nenávidíte? Ano i takové pocity přijdou…a člověk se za tu setinu vteřiny, kdy mu tahle myšlenka prolítne hlavou, strašně stydí. Věřte, že je to normální a nejste v tom sami…i když své dítě nade vše milujete, tak občas je toho miminka všude kolem nás nějak moc :-)

10. Miminko se na vás krásně kouká. Je to nádhera. Dokonalá idylka. Chováte Vašeho malého miláčka v náručí a koukáte se navzájem do očí…chvilka plná lásky, důvěry a porozumění….kouzelné…dokud tomu malému šmudlovi neodcestuje jedno očíčko někam jinam :-D Ano miminka šilhají. Ale nebojte, upraví se to. Do roka budou Vaše romantické pohledy z očí do očí dokonalé :-)

Tak a to by bylo z těch základních rad vše.