Cytologické vyšetřeni je důležitým screeningovým vyšetřením v prevenci rakoviny děložního čípku. V článku vám vysvětlím jaké výsledky cytologie můžou být a jaké jsou možnosti jejich řešení... Často jsou totiž ženy informovány o jakési anomálii ve výsledcích cytologie a nutnosti kontrolního stěru....a jsou zbytečně ve stresu, když jim vyjde třeba neškodný ASC-US :-)
Odběr cytologie z děložního hrdla je hlavní součástí gynekologické prevence, která je hrazená pojišťovnou jedenkrát za rok. Pokud chodíte na cytologii nebo pravidelné prohlídky častěji, tak je k tomu nějaký zdravotní důvod a nejedná se o častější preventivní vyšetření…prevence jako taková probíhá jen jednou za rok.
Set pro odběr LBC cytologie
Co je součástí gynekologické prevence? Je to již zmíněný odběr cytologie, kolposkopické vyšetření děložního čípku…zjednodušeně koukáme se na děložní čípek pomocí kolposkopu, který nám funguje jako mikroskop a buňky na povrchu čípku nám přiblíží…a dále vaginální pohmatové vyšetření. Bohužel není součástí prevence ultrazvukové vyšetření. To se provádí jen v případech, kdy je k tomu nějaký zdravotní důvod. V některých ambulancích lékaři ultrazvuk nemají a posílají pacientky na ultrazvukové vyšetření do jiných zdravotnických zařízení.
Kolposkopické vyšetření
Pojďme ale zpět k té cytologii. Odběr probíhá buď základně na sklíčko nebo za příplatek přesnější tzv. LBC do tekutého media. Nově je od roku 2021 součástí prevence i detekce vysoce rizikových virů HPV ve 35 a 45 letech. To jsou ty viry, které jsou zodpovědné za vznik rakoviny děložního čípku.
Tak a tady bych se mohla rozepsat na dalších 20 stránek, ale nebojte nebudu vás trápit ?
Napíšeme si, jaké můžou být výsledky cytologie a co to znamená. Ať víte, co se děje s vaším čípkem a nejste zbytečně ve stresu, když vám vyjde třeba ,,ASC-US´´.
U nás v ČR používáme tuto nomenklaturu:
• NILM – tedy bez neoplastických intraepiteliálích změn a malignit – laicky všechno je v pořádku
• ASC-US – buňky vykazují mírné atypie, ale riziko přednádorových změn je velmi malé, bude následovat kontrolní stěr za cca 4-6 měsíců, není důvod ke stresu – změny jsou opravdu minimální
• LSIL – jedná se mírné abnormity buněk děložního čípku, není nutné zasahovat chirurgicky, nicméně důležité je pečlivé kolposkopické sledování, kontrolní stěr s odstupem 3 měsíců, vhodné je také vyšetření na přítomnost HPV infekce, stále není důvod k panice, ale je nutné pečlivé sledování a kontrola
• HSIL, ASC-H, AGC-NEO – tyto tři zkratky znamenají, že riziko přednádorových změn je významné, a proto je na místě doplnit další vyšetření a popřípadě doporučit chirurgické řešení – tedy konizaci děložního čípku.
• AGC-NOS – tento cytologický nález poukazuje na lehké abnormity žlázových buněk – to jsou buňky uvnitř kanálu děložního hrdla, následuje kontrolní stěr s časovým odstupem ideálně po antibiotické terapii – často je totiž příčinou tohoto nálezu chronický zánět na děložním čípku
Nebuďte ve stresu, že jdete na kontrolu až po 3 nebo více měsících. Nemá smysl dělat kontrolu dřív. Nejprve je potřeba vyčkat až se povrch děložního čípku zreepitelizuje. Nebojte vysvětlím ? Sliznice na děložním čípku se obnovuje stejně jako kdekoliv jinde na těle, buňky na povrchu se postupně uvolňují a nahrazují je nové buňky a v rámci kontrolního stěru chceme nabrat ty nové buňky, abychom viděli, jak se situace vyvíjí.