Co se týče tématu kojení, tak jsem původně vůbec nechtěla toto téma rozebírat. Je to oblast, kterou se zabývají laktační poradkyně, a pro mě bylo toto téma donedávna velkou neznámou… Kromě puerperální mastitidy, kterou vídáme na ambulancích nezřídka.
Puerperální mastitida je zánět prsu spojený s kojením a povětšinou vyžaduje antibiotickou léčbu… Ale zpátky ke kojení :-) Mám totiž pocit, že co týče kojení, tak to v českém zdravotnictví moc dobře podchycené není… Myslím si, že tady je opravdu co vylepšovat. Laktační poradkyně jsou nedostatkové zboží, a když už nějaká v porodnici je, tak má na starosti sto maminek, takže jako by nebyla :-( Samozřejmě fungují soukromá zařízení, kde jsou k dispozici kurzy a soukromé konzultace s fundovanými poradkyněmi, ale to už jsou služby placené, a ne každá maminka má finanční zázemí, které by jí umožňovalo tyto služby využít… A navíc mi to přijde scestné. Nemyslím si, že by laktační poradenství mělo být nadstandartní placená služba… ale to já asi nevyřeším…
Já osobně musím říct, že jsem měla při kojením problém spíše s nadbytečnou tvorbou mléka než s jeho nedostatkem, a musela jsem mnohokrát řešit vysoké teploty a zatvrdlé bolestivé boule a bylo to opravdu velmi nepříjemné. Laktace se mi spustila druhý den po porodu. Bylo to neskutečné. Myslím si, že plastičtí chirurgové se ještě mají od přírody co učit. Z mých mínus jedniček se přes noc staly céčka… jen jsem stála před zrcadlem a nechápala jsem… no, ale jakmile jsem se jen dotkla té napjaté kůže na prsech tvrdých jak kámen, tak mi bolestí vytryskly slzy… Selský rozum mi radil přiložit dítě… což jsem udělala, ale nic… ani kapka a hlavně Míša nebyl až tak hladový, aby měl potřebu se nějak extra snažit, takže párkrát popotáhnul a usnul… za hodinu už jsem na sobě cítila, jak se mi celkově dělá špatně a začala se mi zvyšovat teplota… Naštěstí jsem narazila na velmi šikovnou dětskou sestřičku, která mi ukázala, jak prsa rozmasírovat a potom odsát odsávačkou… Musím říct, že to byla bolest nepředstavitelná, opravdu nepředstavitelná… snesitelnější byla masáž ve sprše pod teplou vodou, kde jsem se naučila i docela efektivně odstříkávat rukou… Každopádně tady jsem byla pacientka rebelka, ale odmítala jsem odstříkané mléko z odsávačky dávat synovi z lahve. Nechtěla jsem, aby pil z lahve, pokud ještě neumí pořádně sát z prsu, a věřila jsem, že až mu dojdou zásoby z dělohy a dostane hlad, tak začne sát z prsu, tak jak má… a opravdu. Domů jsme šli třetí den a krásně rozkojení. Na začátku jsem měla trošku problémy, jak to dítě vlastně chytnout a jak ho u prsu držet, aby to vyhovovalo nám oběma, ale musím říct, že instinkt zafungoval a po měsíci už jsem byla schopná nakojit klidně i za chůze :-D (Několikrát se mi i stalo, že jsem odešla z domova s prsem venku:-D) Takže dámy, nestresujte se. Jsme přece savci a sání mateřského mléka je pro nás tou nejzákladnější samozřejmostí, takže kdo jiný by to měl zvládnout, když ne my :-)
Co se týče intervalů mezi kojením a buzením na kojení, tak musím říct, že jsem hodně četla, hledala a bádala...a upřímně mně přijde jako nejlepší varianta cesta přirozená… Věřím, že moje dítě samo ví, kdy má hlad a kdy chce jíst, a proto jsem intervaly kojení nechávala plně na Míšovi. Když chtěl, tak prostě dostal… Žádná kojící aplikace do chytrého telefonu, stopky, odpočítávání atd… Možná mi tady budou některé laktační poradkyně a maminky odporovat, ale já si myslím, že je to nejlepší cesta ke spokojenému prospívajícímu miminku i šťastné mamince. V noci Míša obvykle spinkal, protože přes den pil v průměru osmkrát až devětkrát. A já jsem ho nechávala spinkat. Nebudila jsem ho. Přišlo mi to nesmyslné. Ano, je pravda, že produkce prolaktinu má vrchol v noci, takže když přikládáme dítě k prsu v noci, tak lépe stimulujeme tvorbu mléka, ale já měla dost, i když jsem v noci nekojila, takže jsem to opravdu neřešila… Občas se mi ale stávalo, že mě v noci probudily nalitá prsa a já jsem musela odstříkat, jinak bych bolestí nevydržela… ale varianta odstříkat mi přišla lepší než obtěžovat spokojeně spinkajícího Míšu. Myslím si, že co se kojení týče, tak bychom my, ženy, měly více věřit samy sobě a svému instinktu, a hlavně instinktu našich dětí. Ten náš malý savec má přece miliony let zakódováno, že má sát, takže když to funguje samo o sobě přirozeně, tak proč do toho vnášet nějaká pravidla, měnit rytmus, který si nastavila sama příroda?
Samozřejmě jiná situace je, když „to“ prostě nejde. Mléka se netvoří dostatek. Miminko nechce sát, neprospívá atd… To je situace jiná. V tuto chvíli už jde o problém. Problém, který je potřeba řešit, a to buď s dětským lékařem, nebo s laktační poradkyní.
Pojďme si tedy říct, jak to vlastně v těle funguje a jaký je mechanizmus tvorby mateřského mléka.
Fyziologie kojení
Mléčná žláza se na svojí jedinečnou funkci kojení připravuje po dobu celého těhotenství. Stejně jako postupně roste a vyvíjí se plod, tak se i mléčná žláza připravuje na kojení. Přípravy vrcholí ve třetím trimestru, kdy již může docházet k sekreci mleziva. Laktace se obvykle spouští druhý až třetí den po porodu. Tvorba mateřského mléka je řízena hormonem prolaktinem a vypuzování mléka z mléčné žlázy hormonem oxytocinem. Celý proces laktace je naprosto dokonale a důmyslně naprogramovaný. Stimulace prsu při sání vysílá signály do mozku, kde se začne tvořit prolaktin, který stimuluje mléčnou žlázu k tvorbě mléka. Tedy čím větší je odbyt, tím větší je přísun. Zároveň funguje i zpětná vazba. Pokud jsou prsa nalitá, vyšlou signál do mozku, kde se uvolní prolaktin inhibující hormon, který tvorbu mléka utlumí. Tvorbu mléka aktivuje i odsávání odsávačkou i pouhá stimulace prsních bradavek. Velmi sofistikovaně funguje i tzv. vypuzovací reflex, za který je zodpovědný již zmiňovaný hormon oxytocin. Na začátku se jedná o nepodmíněný reflex – tzn. funguje automaticky a neumíme jej vědomě vyvolat. Projevuje se tím, že se v prsní žláze začnou aktivovat myoepiteliální buňky. Jsou to buňky na sliznici žlázy, které mají kontraktilní schopnost, tedy umí se stáhnout jako sval, čímž vypuzují mléko ven ze žlázy. Subjektivně cítíme na prsou jakoby stažení i křeč, některé ženy popisují mravenčení. Také jelikož reflex probíhá na obou prsech, tak můžeme při kojení z jednoho prsu sledovat samovolné odkapávání mléka z prsu druhého. Na začátku je tedy vyvoláván nepodmíněně, a to při kojení. Postupem času se reflex stává podmíněným, tedy tělo se naučilo vyvolat jej různými podněty, např. pláčem dítěte nebo jen myšlenkou na něj. Musím říci, že u mě to fungovalo opravdu dokonale… Jednou se mi stalo v metru, když jsem jela po pár hodinách v ambulanci s nalitými prsy domů za Míšou, že paní, co seděla vedle mě, začalo plakat miminko v kočárku a já jsem měla okamžitě na meruňkově oranžových letních šatech na hrudi dvě obrovská vlhká kola od prosakujícího mléka… Od té doby jsem z domova neodešla bez prsních vložek :-)
Složení mateřského mléka
Mateřské mléko je po všech směrech plnohodnotnou stravou. Zajišťuje dítěti dostatečný přísun živin i tekutin. Hlavními složkami jsou sacharidy (cukry) a lipidy (tuky). Bílkoviny obsahuje lidské mléko jen ve velmi malém množství. Další velmi důležitou složkou mateřského mléka jsou protilátky – imunoglobulin A, který pomáhá ochránit dítě před vznikem infekce. Do mateřského mléka se z mléčné žlázy dostávají i imunokompetentní buňky, které jsou schopné zabíjet choroboplodné zárodky. Tyto struktury jsou velmi citlivé na změny teploty, takže pozor na zbytečné přehřívání odstříkaného mléka. Zajímavé je, že mateřské mléko je velmi bohaté na cholesterol. Ano, slyšíte správně. Cholesterol je totiž velmi důležitou složkou buněčných membrán. Ovšem proběhly studie, které zjistily spojitost mezi zvýšeným výskytem aterosklerózy v dospělosti u jedinců, kteří nebyli kojení. Uvažuje se o tom, že vysoké množství cholesterolu v mateřském mléce pomáhá organismu s lepším metabolizováním v dospělosti… takže laicky takový nácvik, aby se v dospělosti tělo s cholesterolem lépe popralo…
Složení mateřské mléka se mění i v průběhu kojení. Na začátku dítě saje tzv. přední mléko, které je bohaté na sacharidy a je řidší – slouží tedy k ukojení žízně. Oproti tomu zadní mléko je bohaté na tuky a je výživnější. Celkově se udává kalorická hodnota mateřského mléka okolo 67 kcal/100 ml.
Nicméně každý pár matka-dítě je unikátní a složení a množství mléka se mění podle potřeby dítěte. I délka a četnost kojení je individuální. Takže rozhodně nemá smysl stresovat se tím, že kamarádky holčička pije každou hodinu a jen 15 minut, zatímco váš chlapeček po třech hodinách a trvá mu to půl hodiny atd… Hlavní je, že dítě je spokojené a prospívá.
Výhody kojení
Na prvním místě je to samozřejmě obrovský přínos pro správný vývoj dítěte. Ale je to i obrovská výhoda pro nás maminky. Za prvé máme jídlo stále u sebe a připravené. Takže žádné vyvařování láhví, odměřování, míchání, ohřívání… prostě jen vyndáme prs. Další výhodou je, že prs je nejmocnější uspávadlo a uklidňovadlo rozzuřeného dítěte a velmi důležitý samozřejmě je ten blízký kontakt matky s dítětem při kojení. A v neposlední řadě jde i o ekonomický aspekt kojení. Zkoušela jsem spočítat, na kolik vyjde v průměru umělá výživa v prvních měsících života. Jedná se o přibližně 1500 Kč měsíčně a to nepočítám kojeneckou vodu, která je na přípravu potřeba. Je to jen orientační, ceny jsou různé a samozřejmě každé dítě jí jinak, ale i tak 1500 Kč jsou nezanedbatelné peníze… a to nemluvím o čase, který přípravou umělé výživy strávíte…
Praktické postřehy a zkušenosti
Milé maminky, nakonec bych se s vámi ráda podělila o pár mých kojících postřehů a zkušeností. Základem je uvědomit si, že jsme opravdu každá jiná a každé dítě je jiné… Takže srovnávat opravdu nelze. Hlavní je, aby dítě prospívalo a bylo spokojené a jestli pije dlouho, nebo krátce, hodně často, nebo málo často, to už není podstatné… Na začátku počítejte s tím, že budete prakticky kontinuálně nahoře bez :-D A vůbec se tím nestresujte… Prostě chvilku trvá, než se to oba naučíte a sehrajete se, takže v podstatě dokojíte, odkrknete, třikrát mrknete a můžete vytahovat druhý prs:-D Ale nebojte, ono se to časem trochu ustálí a sedne si to
Vlastně ještě jsem zapomněla na ublinknutí. Z toho se taky nestresujte. Některé děti ublinkávají sražené mléko po každém kojení a některé klidně i hodinu po kojení… Mám s tím bohaté zkušenosti. Opravdu se nebojte, že vám dítě vyzvracelo úplně všechno vypité mléko. Ono to vždycky na tom „bodýčku“ vypadá strašně dramaticky, ale obvykle je to opravdu jen objem polévkové lžíce. Blinkací děti je dobré pokládat do polohy se zvýšenou hlavou, takže buď podložit postýlku, aby byla trochu do kopce, nebo koupit klínek na matraci. Ublinkávání je protivné, ale celkem běžné, a není nebezpečné. A ještě jedna dobrá rada. Když vám miminko ublinkne mléko s krví, než poběžíte na pohotovost, mrkněte na své bradavky… jestli nejsou rozkousané :-)
A na závěr mého povídání ještě pár slov k maminkám, kterým nebylo kojení z různých důvodů umožněno. Maminky, netrapte se a neberte to jako svoje selhání. Dokázaly jste dát svému dítěti život, to je ten nejdůležitější akt, který jste ve svém životě jako žena učinily. Jste úžasné, skvělé a statečné a já vás všechny obdivuji za to, že to dokážete i bez kojení. Že máte sílu tuto překážku překonávat.