Buch, buch, buch.....nekonečných 20  minut sezení se sondou na břiše a monotónní bouchání - ano to je CTG.

CTG neboli kardiotokografie plodu. Měla by se provádět od 38. týdne těhotenství 1x týdně. U potermínové gravidity již několikrát týdně.

Jedná se o zaznamenávání srdeční frekvence plodu v časovém úseku minimálně 15 min. Hodnotíme tvar křivky a specifické změny, které by v daném časovém úseku měly, popřípadě neměly, být. 

Jak se v těch divných čárách vyznat?

Takto vypadá fyziologické CTG - tedy záznam, který nám jasně dává najevo, že je miminko v pořádku.

Křivka zaznamenávající srdeční činnost miminka je správně rozkmitaná s občasnými kopečky - těm říkáme akcelerace a na záznamu by měly být alespoň dvě.

Co vidět nechceme je opak akcelerací a to tzv.decelerace - ty znamenají snížení srdeční frekvence miminka.

Spodní čára zaznamenává děložní činnost a jsme na ní schopní vidět kontrakce, na tomto záznamu je děloha v klidu.  Modrou barvou máte naznačeno, jak by kontrakce vypadaly :-)

                    ,,CTG na vleže ne zádech? Nikdy !!!´´

CTG se může natáčet v sedě, polosedě, ve stoje nebo vleže na boku. Nikdy však vleže na zádech!

Proč?

Ve vyšších stádiích těhotenství může ležení na zádech vyvolat ,,Syndrom dolní duté žíly´´.

Jedná se o situaci, kdy těhotná děloha dolehne na dolní dutou žílu a stlačí jí směrem k páteři, tím dojde k tomu, že se zásadně sníží průtok krve v této cévě. Následkem je prudký pokles tlaku, pocit na zvracení, závrať a pokles srdeční frekvence plodu. Tento stav se během chvilky opět upraví změnou polohy těhotné.