Často nastávající maminky řeší, zda si pořídit monitor dechu pro své miminko. Přeci jen je to investice kolem dvou tisíc korun a nikdo z nás nechce utrácet za zbytečnosti.
Za mě monitor dechu rozhodně zbytečnost není. Argument, že naše maminky jej také neměly a my jsme přežili je sice fajn, ale ti, co nepřežili, už k nám k tomu asi nic neřeknou…
Syndrom náhlého úmrtí novorozence a kojence - SIDS
SIDS je situace, kdy není při pitvě ani při šetření okolností zjištěna žádná příčina úmrtí. Proto se uvažuje o nezralosti dechového centra. To podporuje i ten fakt, že jsou více ohroženy nedonošené děti a děti s nízkou porodní váhou.
Jak je možné, že dítě náhle přestane dýchat?
Fyziologicky dýchání řídí tzv. prodloužená mícha, kde je uloženo dechové centrum. V tomto centru jsou speciální senzory – tzv. chemoreceptory, které kontrolují hladinu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi. Když klesne množství kyslíku v krvi a zvýší se množství oxidu uhličitého, tak dechové centrum řekne tělu NADECHNI SE ! A takto to běží dokola a dokola...proto nemusíme na dýchání myslet a tělo to dělá za nás a přesně ví, jak má dýchat - podle spotřeby kyslíku...
U náhle zemřelých miminek je to pravděpodobně tak, že se nezralé dechové centrum zapomene a neřekne NADECHNI SE... Nicméně nemáme jak ten malý kousek mozkového kmene v rámci pitvy vyšetřit a s jistotou říct, že příčina byla opravdu 100% tady...ale vše tomu nahrává...
Monitor dechu jako prevence.
Monitor dechu může pomoci už jen tím, že zapípá a miminko se probudí a vzpomene si, že by se mělo nadechnout. Pokud ne, tak je na místě mechanický podnět - zatřesení atd...pokud nezabere ano to, tak okamžitě volat záchranku a začít resuscitovat.... A tady je ta výhoda. Resuscitace může začít několik minut po zástavě dechu, což dává dítěti šanci na přežití. Pokud na to přijdete až po hodině, tak už je pozdě...
Pro mě byl monitor dechu zeleným světýlkem bezpečí, díky kterému jsem mohla v klidu spát. Mám i takovou úsměvnou historku. Jednou jsme byli na dovče a Míša spinkal v takové té skládací cestovní postýlce, co je úplně na zemi. Monitor jel samozřejmě s námi. V noci jsem se probudila a zděšeně jsem koukala na zelené světýlko, které blikalo jak splašené. Chvílemi bliklo i červeně, a tak jsem vyděšeně vyskočila z postele připravená zúročit své znalosti z první pomoci. Když jsem rozsvítila, tak jsem odhalila příčinu zmatenosti monitoru. U Míši pod peřinkou spinkal náš pejsek a chudák monitor nevěděl, které zvířátko má snímat dřív :-)