Tak po dalším týdnu, kdy se rozjíždí celodenní pocit na zvracení najednou jako když utne a nic, pohoda…je mi dobře. Prsa najednou nebolí, žaludek neplave…vše je ok. No na jenu stranu hurá, ale na druhou stranu…no tohle bývá často špatné znamení. Často se totiž setkávám s tím, že když těhotná v prvním trimestru najednou přestane vnímat těhotenské příznaky, tak těhotenství neprosperuje…No  takže jdu v pondělí ráno do práce o něco dřív ať se můžu podívat hned ráno, jestli je vše ok. Uf zapnout ultrazvuk….5%....16%.....sakra vážně se ten zvuk vždycky zapíná tak dlouho….???? 100% hurááá…Gel, sonda a šup…a ejhle děloha, gestační váček, žloutkový váček, embyo 5 mm a srdíčko bije … uf. Tak jo jede se dál…a super není mi blbě ? :-DRadost bohužel netrvá dlouho.

Všude všichni prskají…a tak to sejme i mně…a kdy je to nejlepší? No přece v těhotenství že? Od noci horečky. Rýma a kašel, bolest hlavy, kloubů a zad….bezva. 

Embryo je v prvních týdnech svého vývoje velmi citlivé na negativní vnější vlivy. Velmi rizikové jsou virové infekce a vysoké teploty. V prvním trimestru byste se proto měly vyvarovat saunování, teplým vířivkám a v případě horečky hned teplotu srazit Paralenem. Pozor ne Paralen Grip či jiné modifikace, ale jen čistý paracetamol.

 Takže já bojuji s horečkou a virózou a zase se bojím, co bude za týden… 

O 3 dny později…

Tak to není jen tak obyčejná viróza. 3 roky od začátku pandemie ,,to´´ nechytnu a ejhle jakmile jsem těhotná, tak na mně ta koronapotvora skočí. Bohužel jsem už viděla mnoho těhotenství bez happyendu po prodělání covidu…a tak se bojím…na druhou stranu nemůžu dělat nic. Vůbec nic. Tlumit horečku, vitamíny a doufat…a tak doufám…

O půl roku později…

Vracím se zpět…nyní je to o půlroku později…bohužel covid ta moje malá žížalka nezvládla a vše skončilo zamlklým těhotenstvím. O to víc bolavé to bylo tím, že jsem si to na ultrazvuku diagnostikovala sama…chvíli jsem sama sebe přesvědčovala, že se pletu…ale nakonec jsem sama sebe utvrdila o tom, že to, co vidím je bohužel pravda… No zkrátka neděje se to jen mým pacientkám, ale i lékařkám…a věřte, že to nelze nijak ovlivnit…A to je strašně důležité si uvědomit. Zamlklé těhotenství je strašně smutná věc, ale zkrátka se to děje a důležité je se v tom neplácat a jít dál. 

Musím říct, že jsem se dlouho rozhodovala, jestli tuhle část blogu vůbec zveřejním…je velmi smutná a velmi intimní….ale nakonec jsem si řekla, že je dobře, aby ženy, které si prošly tím samým, viděly, že v tom rozhodně nejsou sami a že tyto smutné věci se mohou stát každému…i nám gynekoložkám…

A jak jsem již psala, důležité je to prožít, uzavřít a hlavně jít dál. Nehledat tisíc možných příčin, tisíc coby a kdyby…zkrátka to přijmout, odrazit se ode dna a jít dál…

No a abychom neskončily smutně, tak vám musím prozradit, že se až zázračně rychle zadařilo…a Těhotný gynekolog to pokračování mít bude ?

Prvotrimestrální screening je za námi…vše je ok…a já jdu vymýšlet o čem bude další díl…