Vitamin D je jeden ze čtyř základních v tucích rozpustných vitamínů a jeho hlavní funkcí je správný metabolismus vápníku v těle. Jeho nedostatek může způsobit mnoho velmi nepříjemných zdravotních komplikací. Zvýšenou potřebu příjmu vitaminu D mají především ženy těhotné a ženy po přechodu.
Výroba vitaminu D v kůži.
Náš organismus je schopný jej samo vytvářet v kůži, avšak jen při dostatku slunečního záření. I to však není jednoduché. Není záření jako záření. Tvorbu vitaminu D v kůži aktivuje jen tzv. Dornovo záření – UVB záření v rozmezí vlnových délek 320-280 nm. Také je důležité, aby sluneční paprsky dopadaly pod úhlem větším než 47%. Pokud je to méně, tak se většina paprsků odrazí od ozonové vrstvy a Dornovo záření k zemi nedopadá. U nás je tedy vitamínotvorné jen záření kolem poledne v letních měsících. Tvorbu vitaminu D snižuje použití opalovacích krémů.
Na základně těchto informací nás rozhodně nemůže překvapit, že se populace ve střední Evropě dlouhodobě potýká s nedostatkem vitamínu D.
Jak to funguje?
Vitamin D ovlivňuje vstřebávání vápníku ve střevě. Pokud je ho málo, je málo i vápníku. Tělo si okamžitě pomáhá tím, že začne vyplavovat vápník z kostí. Což je samozřejmě průšvih.
Období zvýšené potřeby vitaminu D a vápníku:
Těhotenství
V těhotenství stoupá potřeba vápníku a tedy i vitaminu D hlavně ve třetím trimestru, kdy dochází k osifikaci kostí plodu. Vápník i vitamin D, jako všechno ostatní, získává plod z matky. Jakmile poklesne hladina vápníku v krvi matky a není vitamín D, aby zajistil aktivní vstřebávání vápníku ve střevě, tak dojde k již zmiňovanému odvápňování kostí matky. Nedostatek vitaminu D u plodu již v děloze vytváří mnoho rizik pro start do života. Kosti nejsou dostatečně pevné a snadněji se lámou. Je také vyšší riziko luxace kyčlí.
Vitamín D je také velmi důležitý pro modulaci imunity. Jeho nedostatek v prenatálním a novorozeneckém období je spojen s vyšší náchylností k infekcím dýchacích cest.
U matky, která trpí v těhotenství nedostatkem vitaminu D se až 5 x zvyšuje riziko preeklampsie.
Postmenopauza
V tomto období klesá tvorba ženských pohlavních hormonů – estrogenů. Následkem toho dochází mimojiné i k postupnému odvápňování kostí a rozvoji osteoporózy. Kosti jsou křehké a snadněji dochází ke zlomeninám. Časté jsou zlomeniny obratlů, Collesova zlomenina (zlmenina předloktí) a zlomenina krčku kosti stehenní. Ve vyšším věku může mít zlomenina krčku stehenní kosti fatální následky, vzhledem k dlouhodobé imobilitě.
Dostatečný příjem vápníku a vitaminu D je efektivní prevencí zlomenin u žen v postmenopauze. Příjem vitaminu D by měl být kolem 800 IU denně. Vápníku potom alespoň 1200 mg.