Epiziotomie, nástřih hráze, je porodnická operace, která urychlí porod hlavičky plodu. Otázkou je, zda to je, nebo bylo, třeba?

Často čtu v diskuzích komentáře, že je nástřih pro ženu srovnatelný se znásilněním a že to doktoři dělají schválně jen tak, protože za to mají víc peněz a lépe se jim to šije atd…

Tak já vám teď bez cenzury napíšu, co si o tom všem myslím já, jako žena, která hráz nastřiženou měla i jako lékařka, která mnohokrát do hráze střihla.

Když jsem na porodnici začínala, tak mi bylo několikrát staršími lékaři doporučeno: ,,Hlavně to stříhni, je to prvorodička, tak ať to nepraskne…´´  Na nějaký čas jsem proto nabyla dojmu, že epiziotomie opravdu chrání ženu před poraněním třetího stupně (pozn. poranění řitního svěrače) a prvorodička je bez nástřihu neporoditelná.  Časem jsem se otrkala a začala nasávat zkušenosti i od starších porodních bab a ejhle…prý to jde i bez nástřihu i bez prasklého zadku…  A tak jsem si načetla několik studií o epiziotomiích a začala jsem se stydět… 

Epiziotomie ženu neuchrání před poraněním řitního svěrače a v podstatě většinou udělá větší poranění než by bylo přirozené natržení. A tak jsem stříhat přestala. A světe div se, jde to, a dokonce i u prvorodiček. Je však potřeba trpělivost porodníka, spolupracující maminku a samozřejmě, aby miminko nebylo v tísni.

Jsou ale opravdu situace, kdy je nástřih na místě. A to je chvíle, když je mimčo v ohrožení a je potřeba jej porodit co nejdříve.  Nebo dokonce udělat klešťový porod nebo vakuumextrakci. A tady apeluji na maminky. V tuhle chvíli opravdu není čas dohadovat se nad tím, jestli ten nástřih můžu nebo nemůžu udělat. Tady jde o vteřiny a o život. Takže rezolutně odmítat nástřih nebo chtít, aby se vás lékař před nástřihem zeptal, zda to smí udělat je hloupost.

Někdy se také setkáváme s tím, že mají rodičky opravdu pevnou a vysokou hráz. Vlastně tlačí a tlačí, ale nejsou schopné tu hlavinku přes tu hráz přetlačit. Ten, kdo měl někdy natlačenou hlavičku v pochvě, tak ví, že je to strašný pocit, ve kterém nelze moc dlouho vydržet, takže tady je zase chvíle, kdy střihnout není hřích a za tím si stojím a mám opravdu mnoho maminek, které mi za nástřih v téhle situaci poděkovaly.  Ale tohle jsou výjimky. Většinou jsou již maminky informované o masážích a i pevné vysoké hráze se hezky natáhnou :-)

Co se týče toho šití, tak nevidím rozdíl v šití epiziotomie a natrhnutí…prostě to musíme zašít a hotovo. Nejlepší pro všechny zúčastněné je, nešít vůbec :-)

Já sama jsem u porodu nástřih měla. Lékaře, který mně rodil, jsem si sama zvolila, protože mu absolutně důvěřuji, a proto vůbec nepátrám po tom, jestli byl nástřih nutný nebo ne. Navíc za týden jsem už ani nevěděla, že nějaký nástřih proběhl.

Základním problémem dnešního porodnictví je ztráta důvěry. Rodičky by měly porodníkovi plně důvěřovat a naopak porodník by se měl chovat tak, aby byl této důvěry hoden. To je jediná správná cesta ke šťastným maminkám, zdravým miminkům a naplnění lékařského slibu.

Ale od toho nás dělí velký kus cesty a notná dávka pokory na obou stranách.

 

Více o porodních poranění se dočtete zde.